Protestní akce 18. října

Společnost praktického lékařství ČR (SPLČR) vyhlásila na středu 18. října 2017 protestní akci ve formě uzavření ordinací praktických lékařů

K protestu se podle posledních vyjádření připojí i zástupci praktických lékařů pro děti a dorost a ambulantních specialistů.

Sama nejsem zástupcem takto dramatických gest, přesto se plně ztotožňuji s důvody, které k tomu vedou, a proto jsem se rozhodla se k protestu připojit symbolicky a zkrátit ordinační dobu do 10:00.

Zároveň bych zde ráda o těchto důvodech informovala. V případě, že zde nenajdete všechny informace, které hledáte, nebo budete chtít vyjádřit svůj názor, jsem k dispozici dotazům i diskuzi na emailové adrese ordinace.

O co tedy praktickým lékařům jde?

1. O odložení povinného zavedení eReceptu

• povinnost elektronické preskripce je nyní uzákoněna k 1.1.2018
• v současné době, necelé dva a půl měsíce před daným termínem, stále není vydána prováděcí vyhláška, která má upravit výjimky – bez ní nebude možné v žádném případě předepsat jiný než elektronický recept, takže v případě výpadku internetu nebo třeba při návštěvní službě nebude mít lékař možnost předepsat potřebný lék (je samozřejmě možné, že vyhláška bude do konce roku vydána, přesto nám tento postup přijde velmi nešťastný)
• eRecept má v danou chvíli jediný reálný přínos a to, že pacient může dostat eRecept emailem a nemusí tedy při léčbě, u které není nutná kontrola lékařem, strávit čas v čekárně, žádný jiný benefit z něho v danou chvíli není a v nejbližších měsících ani nebude, z tohoto důvodu nám přijde nesmyslné zavádět eRecept povinně
• existuje část praktických lékařů, kteří dosud nepoužívají k práci počítačový program nebo nemají připojení k internetu, povětšinou jsou to kolegové důchodového věku, kteří často drží své ordinace v menších městech již jen z toho důvodu, že nemají komu ordinaci předat, pro řadu z nich však bude zavedení povinného eReceptu důvodem k ukončení praxe, tím dojde k dalšímu zhoršení dostupnosti lékařské péče právě v oblastech, které již nyní nedostatkem lékařů nejvíce trpí
• za sebe mohu říct, že eRecept využívám od ledna 2017, jeho zavedení mi nepřineslo žádné náklady, protože PC i internet již v ordinaci běžně používám, věřím, že pro část pacientů je možnost elektronické preskripce příjemná a šetří jim čas, považuji to za další krok ke zlepšení služeb mé ambulance, pro mne je to pak mírná úspora času neboť nemusím každý jednotlivý recept opatřovat svým podpisem a razítkem, přesto to nepovažuji za dostatečný důvod k zavedení plošné povinnosti elektronické preskripce
• jde tedy o to, odložit povinnou elektronickou preskripci až do doby, kdy systém bude skutečně funkční a bude splňovat to, co bylo slibováno (např. možnost kontroly kompletní preskripce jednotlivého pacienta, aby nedocházelo k předepisování nevhodných nebo duplicitních léků), umožnit výjimku pro lékaře, kteří budou ordinovat již jen několik let, abychom zabránili jejich předčasnému odchodu do důchodu

2. O zvýšení kapitační platby o 3%, jak bylo přislíbeno při jednání s Ministerstvem zdravotnictví  (MZ) již v roce 2016

• jednání s MZ proběhla v září 2016, kdy byla také ohlášena protestní akce praktických lékařů, ta byla nakonec odvolána na základě slibu zástupců MZ, že dojde v roce 2017 k navýšení kapitační platby o 3%
• toto navýšení nebylo zohledněno ani zdravotními pojišťovnami ani MZ a to přesto, že do zdravotnictví by proti roku 2016 mělo jít o 15 mld. Kč více a částka potřebná na uvedené navýšení je 260 mil. Kč
• mimo výše uvedeného navíc MZ do úhradové vyhlášky prosadilo snížení kapitační platby za pojištěnce, kteří ordinaci nenavštívili v posledních 36 měsících (a to v případě, že takových pacientů je v ordinaci více než 15%) – toto na první pohled může působit rozumně, proč bychom měli dostávat peníze za někoho, koho neléčíme, přesto s tím já osobně mám problém ze dvou důvodů, zaprvé ve chvíli, kdy nedošlo ke slíbenému navýšení, mi návrh na snížení platby přijde jako výsměch praktickým lékařům, zadruhé by pak dle mého dávalo smysl, kdyby byla naopak navýšena kapitační platba za pacienty, kteří chodí častěji, než je určitá hranice
• stanovení této hranice je teorie, ale pro orientaci níže uvádím, v čem vlastně systém kapitace spočívá a pak ať si prosím každý sám pro sebe určí, kolik návštěv ročně takové částce odpovídá
• kapitační systém je založen na tom, že praktický lékař za každého svého pacienta dostává jasně stanovenou částku, ta se podle jednotlivých pojišťoven, věkových kategorií a dalších podmínek (např. ordinační doba alespoň 1x týdně do 18:00, možnost objednávání apod.) pohybuje od 54 Kč do 194 Kč (výrazný nárůst je u pacientů nad 70 let), za pacienta ve věku 60 let tedy jeho praktik dostane přibližně 1000 Kč ročně, za sedmdesátiletého přibližně 1300 Kč ročně, za třicetiletého 650 Kč ročně, mimo tyto peníze si může vykázat některé konkrétní výkony, které jsou hrazeny zvlášť (preventivní prohlídky, očkování, EKG, odběr krve, aplikace injekcí, kontrola diabetika a další), naopak jakékoli vyšetření při akutních potížích je již zahrnuto do kapitační platby, tedy pokud pacient přijde 2x ročně s virózou a 1x s bolavými zády, jsou tyto návštěvy kryty právě kapitační platbou
• někdo jistě namítne, že samotný kapitační systém je špatně a praktičtí lékaři by měli být jako všichni ostatní ambulantní lékaři placeni dle provedených výkonů, jako to bylo do r. 1998, v danou chvíli je tento sytém zavedený a polemika nad ním přesahuje možnosti tohoto sdělení
• věřím, že i s ohledem na navyšování minimální mzdy a inflaci, je na místě, aby cena práce praktického lékaře byla průběžně zvyšována, k 1.1. 2016 došlo k navýšení úhrady za mimokapitační výkony o 10%, kapitační platba je však majoritní částí příjmu ordinace praktického lékaře, tvoří přibližně 75% celkových příjmů a 80% příjmu od zdravotních pojišťoven, uvedené zvýšení tedy příjmy ordinace navýšilo přibližně o 2%, proto je to právě navýšení kapitační platby, které jediné je znatelným ohodnocení ceny naší práce a které nebylo provedeno posledních 8 let (s výjimkou zvýhodnění, při dodržení některých podmínek)

3. O zlepšení systému předatestační přípravy nových praktických lékařů

• na podporu nových praktických lékařů jsou od r. 2010 vypisovány dotace na tzv. rezidenční místa, ty mají pokrýt plat lékaře v předatestační přípravě, náklady na povinné vzdělávání (stáže, kurzy apod.) a příplatek pro školitele, který se mladému lékaři věnuje
• v letošním roce došlo chybou ministerstva k pozdní přípravě projektu, z tohoto důvodu nebudou využita všechna rezidenční místa
• průměrný věk praktických lékařů je 55 let
• celkem je v ČR přibližně 6000 praktických lékařů, pokud budeme počítat, že mohou ordinovat od 28 do 65 let, znamená to, že každý rok by mělo odatestovat přibližně 165 lékařů, přičemž je vypisováno 120-150 rezidenčních míst
• reálně je však potřeba nových lékařů ještě větší, neboť před systémem rezidenčních míst byly možnosti, jak získat atestaci v oboru velmi omezené, a vznikl tak výrazný deficit počtu nových praktických lékařů

4. O celkovou změnu přístupu Ministerstva zdravotnictví k našemu oboru

• současní představitelé ministerstva dávají často najevo, že jsme pro ně vyžírkové, kteří dostávají svou kapitační platbu, a proto nemají motivaci pracovat, pravidelně se setkáváme s názory, že pracujeme maximálně 30 hodin týdně
• dlouhodobě platí pro praktické lékaře omezení na předepisování některých léků nebo pomůcek, což omezuje možnosti léčby a nutí nás posílat pacienty ke specialistům i v případě, kdy by to jinak nebylo nutné
• zvláště u pomůcek, jejichž vydání stejně schvaluje revizní lékař, jak jsou např. chodítka pro špatně pohyblivé pacienty, to postrádá smysl

A proč právě teď, několik dní před volbami?

Ač se zdá souvislost s volbami jasná, jde spíše o souhru náhod. 2. října byl Ministerstvem zdravotnictví zveřejněn návrh úhradové vyhlášky na rok 2018, který, jak je rozvedeno výše, nezohledňuje předchozí dohody s SPL ČR. V návaznosti na to byla pak v nejkratším možném termínu, který umožnil dostatečnou informovanost členů SPL a zároveň medializaci celé záležitosti, naplánována tato akce. Sama právě toto načasování považuji za velmi nešťastné, neboť s blížícími se volbami nám leckdo může cokoli slíbit, ale málokdo může něco (snad s výjimkou eReceptu)  skutečně prosadit, a tato situace bude dle mého trvat ještě několik měsíců.